Studentský klub projektového řízení pořádá pravidelná piva s projekťákem. Nevím jestli jde o reakci na čaj o páté, každopádně pivo mě chutná víc než čaj a tak jsem byl velmi potěšen pozváním ze strany klubu a v dohodnutý den jsem  dorazil na sedmou k Pinkasům. Musím uznat, že výběr místa byl na jedničku, tanková Plzeň a atmosféra místa byla vynikající. Postupně přicházely známé tváře z klubu, tak jsme řešili co nového a pomlouvali ty, co tam nebyli.  Pak po mě chtěli abych řekl něco o projektovém řízení do časopisu studentské komory. Na to jsem nebyl úplně připraven, člověk jde po práci na pivo a nechce řešit zásadní věci, něco jsem řekl, zápisky se doufám ztratily. Pokračovali jsme v neformální debatě, získal jsem dalšího dobrovolníka pro PMI, kolem desáté mi volala přítelkyně abych šel domů. Tak jsem dal jedno malé na rozloučenou, zaplatil svých sedm piv a šel.